Nedostatek spánku: 10 prokázaných vlivů na naši psychiku
Někteří lidé uvádějí, že jim stačí pár hodin spánku. Asi nejvíce tohle uslyšíte od top manažerů a ředitelů velkých firem. Jenže spánek je pro tělo důležitý, ať chceme nebo ne.
Níže proto uvádím 10 prokázaných skutečností, které způsobuje nedostatek spánku.
Obsah článku
Rekordman
Američan Randy Gardner drží rekord za nejdelší vědecky zdokumentovanou dobu strávenou beze spánku.
Bez pomoci jakýchkoliv stimulantů (prášků a jiné chemie) vydržel nespat 264,4 hodin. Převedeno do srozumitelnějších čísel to činí 11 dní a 25 minut.
Pokus se uskutečnil v roce 1964 a Randymu bylo tehdy 16 let.
Částečně tohle všechno absolvoval také proto, aby ukázal, že nedostatek spánku není tak špatný, jak by se mohlo zdát.
Jenže se mýlil. SPÁNEK JE VELMI DŮLEŽITÝ.
Ve skutečnosti trpěl paranoiou, halucinacemi, náladovostí a celou řadou dalších psychických problémů, které jsou popsány dále.
Ačkoliv trpěl spoustou problémů, většinu z nich si neuvědomoval. Až tak vás nedostatek spánku dostane.
Níže je 10 prokázaných vlivů, které má nedostatek spánku na naši psychiku.
A jedenáctý vliv, o kterém všichni víme, přidám hned na začátek : cítíte se hrozně 🙂
1. Ospalý mozek pracuje mnohem víc
Protože unavený mozek není zdaleka tolik efektivní, jako mozek odpočatý.
To bylo demonstrováno studiemi, které prokázaly, že mozky ospalých lidí zoufale pumpovaly energii do prefrontálního kortexu ve snaze potlačit účinky nevyspání a únavy.
Prefrontální kortex je část mozku, která je hned za našima očima a čelem. Jedná se o evolučně velmi vyspělou část mozku zodpovědnou za soustředění, chápání, rozhodování, vzpomínání i dlouhodobé zapamatování. Je také sídlem pracovní paměti. Krom toho jsme s jeho pomocí schopni dělat plány do budoucna, snít a představovat si.
Tato část mozku také řídí naše sociální chování, ovlivňuje naši osobnost a má poslední slovo v exekutivních funkcích (funkce, které mají za úkol vykonání nějaké akce). V případě jeho poškození může dojít ke změnám osobnosti, poruchám krátkodobé paměti, kognitivním změnám a emočním poruchám.
2. Je zasažena krátkodobá paměť
Do krátkodobé paměti si ukládáme informace, které se k nám právě dostaly. Z této definice vyplývá, že ji lze také nazvat jako paměť pracovní.
Nevyspalý člověk neudrží v krátkodobé paměti ani telefonní číslo.
Důležitou roli hraje také fakt, že pouze údaje, které si uložíme v krátkodobé paměti, se posléze dostanou i do dlouhodobé, která slouží pro uchování údajů na dlouhou dobu, někdy i po celý život.
Proto je při nevyspání těžké cokoliv dělat, nebo se na cokoliv soustředit. Jednoduše jste v začarovaném kruhu, z něhož se nedokážete dostat.
3. Zasažena je i dlouhodobá paměť
Ve spánku náš mozek „uklízí“ – třídí, přiřazuje věcem souvislosti a významy na základě předchozích zkušeností a toho, co se nám přes den událo atd.
Při nedostatku spánku je tato důležitá činnost narušena a tím pádem je těžké zpracovávat informace a propojovat je s našimi nabytými znalostmi. Je také těžké učit se novým věcem.
4. Pozornost je oslabena
Pokud jsme v nejlepší formě, dokážeme neuvěřitelné věci.
Dokážeme rozlišit jeden konkrétní hlas ve shluku mnoha dalších hlasů, zpozorujeme malé, pohybující se objekty v záplavě spousty rozptylujících informací atd.
Nedostatek spánku však způsobí, že to jde se všemi podobnými „superschopnostmi“ z kopce. Beze spánku jednoduše nedokážeme věnovat pozornost našim smyslům tak, jak bychom si přáli.
I z tohoto důvodu se cítíme rozptýlení a nesoustředění, pokud jsme nevyspalí.
5. Obtížně plánujeme
Po 36 hodinách bez spánku je naše schopnost plánování a koordinace akcí narušena.
Nevyspalí lidé se snadno ocitnou v „bludném kruhu“, kdy dělají jednu akci pořád dokola a nedokážou ji dotáhnout do konce.
Stejné je to s rozhodováním.
6. Ovládají nás návyky
Protože se z výše uvedených důvodů nedokážeme rozhodovat, co a jak udělat, mozek přepne na „autopilota“ – tedy začneme jednat podle návyků.
Návyky jsou zažité postupy a recepty, podle kterých mozek jede automaticky (naučeně). Protože máme návyky zažité, není potřeba na jejich provedení nijak moc zvlášť energie.
V praxi to pak dopadá tak, že opakujeme stejné postupy (akce) při stejných situacích.
A mozek v danou chvíli bohužel nerozlišuje mezi dobrými a špatnými návyky.
7. Více riskujeme, nehledě na okolnosti
Hráči pokeru by vám řekli, jak moc ovlivní únava vnímání rizik.
Studie prokázaly, že ospalci jen ztěžka reagují změnou taktiky na základě aktuálních herních zkušeností.
Prostě riskují pořád dokola, i když jim to ve výsledku nefungovalo a nefunguje.
8. Odumírají mozkové buňky
Všemožné stuide ukazují, že nedostatek spánku poškozuje mozkové buňky.
Málo spánku je tak špatné nejen pro psychiku, ale neprospívá ani fyzicky.
9. Mánie
Pokud někdo bude trpět opakovaným nedostatkem spánku, může se u něj projevit mánie.
Symptomy zahrnují psychózu, paranoiu, halucinace, agresivitu atd.
Byla nalezena spojení mezi nespavostí a duševními nemocemi. A bohužel – duševní nemoc může také na oplátku přivodit nespavost.
10. Automobilová nehoda
Tohle jste nečekali, že? 🙂
Ano, samozřejmě je to tak, nedostatek spánku způsoboje nepozornost a pomalé reakce.
Kromě toho, testy (viz např. seriál Bořiči mýtů) prokázaly, že řízení v ospalosti je stejně nebezpečné, jako řízení v opilosti. Nedostatek spánku otupuje naše smysly stejně jako alkohol.
Lék je většinou jednoduchý
Dost bylo strašení, teď jedna dobrá zpráva: většinu zmíněných příznaků vyřešíte jednou nocí plnou kvalitního spánku.
Na začátku zmíněný rekordman Randy Gardner spal po ustavení rekordu první noc 14 hodin a následující noc 10 hodin. Tělu tedy chvíli trvá, než zase obnoví zásoby energie.
Mozek se ve spánku čistí
Mozek ve spánku kromě třídění informací provádí také čištění. Odplavuje tím škodlivé toxiny, které se nahromadily během dne.
Jak jednotlivé buňky mozku přes den pracují, vytváří se mezi nimi proteiny, které je potřeba odstranit, aby mohly další den zase vznikat nové.
Z tohoto důvodu se při spánku zvyší v mozku množství mozkomíšního moku a tento mok odplaví všechny nahromaděné toxiny pryč.
Na závěr proto už jen dodám: dobrou noc!
Zdroj: PsyBlog